Na historii sklářství trvající tisíce let navázal v druhé polovině 20. století nový umělecký obor – ateliérové sklo. Ze skleněného materiálu začala vznikat díla srovnatelná se současným malířstvím a sochařstvím. Ohniskem rozvoje se stalo bývalé Československo a jména osobností jako Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová, Miluše a René Roubíčkovi, Václav Cigler, Vladimír Kopecký, Jiří Harcuba či František Vízner začal s úctou vyslovovat celý sklářský svět.

Ve vile Portheimka jsou díla proslulých sklářských umělců nainstalována tak, aby podtrhla její barokní atmosféru. Jednotlivé prostory navozují náladu míst sloužících v oné době k reprezentaci, povzbuzení duše, zábavě a potěše oka. Jmenují se Kaple, Hodovní síň, Mramorový sál, Krajina, Kabinet a Divadlo. Stálou expozici uměleckého skla dále doprovází zajímavý a pestrý program krátkodobých výstav a množství akcí zaměřených na edukaci, osvětu i kultivovanou zábavu.